શાંત ઓરડો અને હું.
બધું જ શાંત...સિવાય મન!
મન અને હ્રદય
કોણજાણે કેમ
આજ જઈ બેઠાં'તા સામસામે પાટે!
મન કઈંક બંડ પોકરતું હતું,
પણ હ્રદય!
હ્રદય તો ક્યાંક અંદરોઅંદર જ શોષવાતું હતું!
હું મૂક બની જોયાકરું, મુંઝાયાકરું...
ત્યાંથી પસાર થતો સમય
ગૂઢહસ્ય સાથે બોલ્યો
''મારી સાથે ચાલવું હોયતો...''
એ સાંભળી મન,
ખબર નહીં કેમ,
જાણે વિજયીહાસ્ય કરીઉઠ્યું!
અને હ્રદય
બસ આભુંબની જોતુંજ રહ્યું...
7 comments:
waaaahhhhh !!
Superb!!! Presentation of thoughts in poetic way is really tough, & u do it so easily!!!
Tamari pankti mara hraday ne bhinjavi gay. su saras suvakya lakhya che. man prafulit thay gayu. aavuj saras lakho evi mari subhecha.
AA TME BADH MLYA ETELE KHUSIMS UBHRO AAVYO.MAN GARDEN GARDEN BANI GYU.TAME AMONE, CHALO APNE KOSHISH KRIE BADHA KHUSH RHE EMNI JIDGIMA.
Mana ni lagani na vicharo ne mukt kari ne aaj ame havama udadya..khub saras , nice blog ofcourse
http://riteshmokasana.wordpress.com
Very Nice! :)
Post a Comment